Seznam požadavků na vývoj je zpravidla nekonečná řada více, či méně urgentních úkolů. Víte, že nikdy nestihnete udělat všechny – jak ale zařídit, aby se pracovalo na těch, které mají pro firmu největší přínos?
Pokud si potřebujete rychle udělat přehled a přesměrovat úsilí tam, kde je nejvíc potřeba, vyplatí se znát Prioritizační matici.
Matice je poměrně jednoduchý, ale silný nástroj, který se dá využít i mimo produktový management – například i ve vašem osobním plánování.
Jak už samotný název napovídá, samotná matice sestává ze dvou os, na které si rozmístíte požadavky na vývoj.
Vertikální osa reprezentuje očekávaný dopad požadavku, tedy jak významná změna se odehraje, pokud daný požadavek implementujete. Dopad lze měřit různě – počet nových uživatelů, vyšší hodnota zákazníka, ale také třeba méně výpadků systému ve špičce. Hodnocení je na vás a na potřebách vašeho businessu.
Horizontalní osa označuje náročnost realizace daného požadavku. Logika je prostá – čím více zdrojů (času, peněz) vás bude daná věc stát, tím více vpravo jí umístěte.
Následně si matici rozdělte do čtyř kvadrantů, podle toho, jak budeme nakládat s požadavky, které se v nich nacházejí.
Vlevo nahoře se nacházejí tzv. Quick wins – nenáročné úpravy s vysokým dopadem na váš business. Takže ideální kategorie, ze které byste měli začít rekrutovat priority pro váš vývoj. Protože se jedná o malé věci, zpravidla se dá jejich realizace vmáčknout do stávajícího plánu, pouze s menší realokací kapacit.
Vpravo nahoře máme Důležité projekty – opět se jedná o požadavky s vysokým dopadem, ale jejich realizace už není tak snadná. Zpravidla se v tomto kvadrantu nacházejí důležité rozvojové projekty a proto není radno ho opomíjet.
Realizace těchto úprav již může vyžadovat plánování kapacit – to nám ale nevadí, protože v mezičase můžeme realizovat priority z Quick wins.
Vlevo dole jsou Nice to have – za realizaci těchto požadavků nejspíš nedostanete ocenění Zaměstnanec měsíce, ale hodí se mít k dispozici zásobu menších věcí, se kterými můžete zaplnit prostoje vzniklé mezi většími úkoly.
Vpravo dole jsou Zbytečnosti – nikdo vám za jejich realizaci nepoděkuje a vývojový tým se bude ptát, proč museli dřít na takové zbytečnosti. Šetřete čas vašich vývojářů a svoji důstojnost a tyto úkoly rovnou vymažte z vaší vývojové pipeline.
Když máte připravenou matici, zbývá ji už jen naplnit požadavky. Z mé zkušenosti mohu říct, že se to nejlépe dělá ve spolupráci alespoň 2 lidí. Jeden by měl do hloubky rozumět očekávanému dopadu úkolů, druhý, zpravidla někdo z vývojářů, by měl být schopen zhruba odhadnout jejich náročnost.
Nabízí se otázka, zda do matice umístit všechny požadavky na vývoj, a nebo jen jejich část. Rozhodnutí je zcela na vás, pokud ale máte požadavků hodně, je dobré stanovit si nějakou hranici. Umístit do matice například jen požadavky, které plánujete odbavit v horizontu následujícího jednoho roku.
Jedna z velkých výhod matice například oproti pouhému seřazení priorit pod sebe, je lepší plánování co nejvyšší hodnoty vzhledem k vynaloženému úsilí. Většina z nás zpravidla na první dobrou zvládne určit feature, která firmě přinese nejvíc peněz. To ale paradoxně nemusí znamenat, že je potřeba začít ji realizovat jako první.
Pokud je váš produkt například interní systém firmy, tak výměna WMS pro vás může být změna s největším dopadem na revenue. Bude se ale jednat o velký projekt, který na sebe naváže dost vývojářů. Pokud místo toho zlepšíte workflow tří největších businessových oddělení, může být váš dopad na revenue větší, s menší celkovou mírou vynaložené snahy.
Prioritizační matice se dá dělat v mnoha variantách, v závislosti na tom, co a podle jaké logiky chcete třídit. V našich kurzech například učíme, jak s maticí určit klíčové stakeholdery a jejich vztah k produktu.
